Klenoty naší krajiny

Poodří

Chráněná krajinná oblast Poodří má ve znaku siluetu letícího dravce, křídla rozepjatá nad modrou klikatou stuhou. Moták pochop poletuje nad řekou Odrou vlnící se loukami a lužními lesy. Obrysy dravého ptáka a klikaté meandry řeky jsou symbolem oblasti v srdci Moravské brány, jejíž severní cíp vstupuje až na území města Ostravy. Rovina na horním toku jedné z nejznámějších evropských řek je proto krajem úrodných polí, kvetoucích luk, rybníků a lužních lesů. Je také krajem rybářů, plným ptactva a vzácných rostlin s modrými konturami Beskyd na dohled.(Česká televize)

Český kras

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 a chrání nejcennější části barrandienské pánve. Nachází se mezi Prahou (Radotínem) a Berounem. Jde o území tvořené převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. Třeba Koněpruské jeskyně jsou nejdelším jeskynním systémem v Čechách. První metry prozkoumali dělníci kamenolomu po odstřelu horniny na Zlatém koni 14. září 1950. Tři dny poté už geologové objevili v propasti malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních. Také pro francouzského paleontologa Joachima Barranda byl Český kras polem neoraným, tedy spíše mořem neoraným. Na mořském dně se usazovaly sedimenty od ordoviku do středního devonu v prvohorách. Pozoruhodnými místy jsou například lom Amerika a kaňon řeky Berounky.(Česká televize)

Šumava

Brdy

Brdy jsou nejmladší českou chráněnou krajinnou oblastí, první návštěvníky přivítala v lednu 2016. Čeští trampové ji, podobně jako Posázaví, po generace považují za zemi zaslíbenou. Koneckonců je to z Prahy hodinka vlakem. Vojenský prostor tak trochu nahrál přírodě, protože sem nemohli lidé. Pořád je to divočina. A co je teprve tam, kam se stále ještě nesmí? Krajina má kouzlo, je neuhlazená, takový hrad Valdek nebo Padrťské rybníky jsou zapadlé v necivilizovaném prostředí. „Fascinuje mě nedozírné vřesoviště a kamenná moře s bizarními stromy nad nimi. Rozumím trampům, proč je jim tu dobře. Přijeďte se podívat. V Brdech i na vyznačených stezkách zažijete pocit volnosti,“ říká Mirek Vladyka.(Česká televize)

Lužické hory

Při letmém pohledu do mapy můžete mít pocit, že Lužické hory snad ani horami nejsou. Vždyť svou výškou nepřekonají ani Českomoravskou vrchovinu. Jenže nadmořská výška tady klame a není rozhodující. V této chráněné krajinné oblasti jsme ve skutečných horách, byť jen trochu zmenšených. Lužické hory jsou totiž pestrou krajinou s prudkými srázy a hlubokými dolinami zaříznutými mezi kopci. Z lesů na svazích i vrcholech vystupují mohutné skalní útvary a rozsáhlá kamenná pole připomínající úbočí velehor. Rozhodně si nenechte ujít skvosty Lužických hor. Na úpatí hory Vysoká najdete Sloní skály také pod jménem Bílé kameny. Jsou zvláštní ukázkou mohutných zvětralých pískovců, které kaolín obarvil do běla. Vysoké jsou kolem dvaceti metrů a třemi svislými puklinami jsou Bílé kameny rozděleny do několika bloků tvořících malé skalní město. Pokud budete putovat Lužickými horami, neměli byste minout kamenné varhany, známé jako Zlatý vrch. Jsou národní přírodní rezervací a dostanete se sem od jihovýchodního okraje vesnice Lísky. Těžbou kamene tady lidé odkryli gigantickou bábovku rozříznutou od vrcholu k patě. Nejzápadnější dominantou Lužických hor je hora Studenec. Podobně jako několik dalších míst v okolí byla údajně pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním svahu.(Česká televize)

Český les

Chráněná krajinná oblast Český les vznikla v roce 2005 na území téměř pěti set kilometrů čtverečních. Podle členitosti reliéfu se pohoří rozpadá na Čerchovský, Přimdský a Dyleňský les. Na jihovýchodě odděluje Český les od Šumavy vrchovina zvaná Všerubská. Šumavě se tato krajina svým rázem velmi podobá, ovšem její vrcholy a hřebeny jsou o dvě až tři stovky metrů nižší. Dvě třetiny území Českého lesa leží v Německu a to mělo vždy zásadní význam. Po odsunu sudetských Němců s koncem druhé světové války se pohoří stalo jedním z nejméně osídlených území České republiky. V době železné opony bylo navíc téměř nepřístupné a díky tomu se tu zachovaly vzácné ostrůvky neporušené přírody. Jedním z klenotů krajiny Českého lesa je přírodní rezervace Pleš na východním úbočí Velkého Zvonu. V severní části Chráněné krajinné oblasti Český les, nedaleko Tachova, vytvořila příroda místa atmosférou a rázem zcela jiná. Připomínají krajinu nekonečných nocí i nehasnoucího dne kdesi daleko na severu. Připomínají tundru. Během roku tady vydatně prší. Jenže houževnaté podloží tohoto území nepropouští vodu do podzemí, voda proto v krajině zůstává a vytváří rozsáhlé močály. Dvě národní přírodní rezervace, které tuto vzácnou krajinu chrání, leží jen nedaleko od sebe a jmenují se Podkovák a Farské močály.(Česká televize)

Blaník

Jižně od Prahy se rozkládá nejmenší chráněná krajinná oblast naší republiky – Blaník. Co můžeme poznat na jedenačtyřiceti kilometrech čtverečních? Tak třeba ne jeden, ale rovnou dva Blaníky – Velký a Malý. A což teprve romantické rozvaliny kaple Máří Magdaleny a suti a skaliska v jejich hájemství! Ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku se zachovaly původní bučiny se smíšenými suťovými lesy, dnes chráněny jako přírodní rezervace. Oblast si uchovala kolorit typické české krajiny na rozhraní středních Čech a Českomoravské vrchoviny. Jsou tady k vidění lidové chalupy, statky i vesnické zámečky. Dominantami jsou sakrální stavby – kostely a kapličky. Volná krajina je protkána sítí polních cest, alejí a rozcestí s křížky. Blaník je populární jako významná česká hora opředená starobylými pověstmi o blanických rytířích. Blanická pověst spolu s přírodními a kulturními hodnotami krajiny je atraktivním lákadlem pro turisty…(Česká televize)