sk
Křížové cesty
S01E01 - Odsouzen
V první části navštívíme netradiční křížovou cestu v Krkonoších. Původní obrazy křížové cesty na Starou horu v Temném Dole se totiž nedochovaly a byly nahrazeny moderními abstraktními výtvarníka Aleše Lamra. Dále se podíváme na křížové cesty na Šluknovsku pocházející z 18. až 20. století. Jejich množství představuje v rámci české krajiny ojedinělý fenomén. Poslední zastavení bude na tajemné Kalvárii s čarokrásným výhledem do krajiny na Ostrém u Úštěka.(Česká televize)
Viac informáciíEpizódy
Séria 1
Setkání
Setkání
Zdejší kraj je poznamenán vztahy mezi česky a německy mluvícími rodáky. Jsou s nimi mnohdy provázány i zdejší křížové cesty. Jako první navštívíme s jezuitou Janem Regnerem křížovou cestu v Sušici, která vede od řeky Otavy na kopec Stráž, místními nazývaný Andělíček, ke kapli Anděla Strážce. Křížovou cestu ukovali podle uměleckého návrhu Bohumily Skrbkové v rámci maturitních prací studenti oboru Uměleckořemeslné zpracování kovu Střední školy Oselce.(Česká televize)
Očekávání
Očekávání
Naděje se často rodí v beznaději. Na spáleništi našich očekávání. I o tom vypráví příběh křížové cesty. Křížová cesta by nebyla úplná, kdyby na jejím konci nebylo Ježíšovo vítězství nad smrtí. Křížem nic nekončí, kříž je v první řadě symbolem spásy. „Skrze kříž přišla do života radost a naděje,“ říká autorka křížové cesty v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Proto byla u zdejší křížové cesty přistavěna poblíž Božího hrobu kaplička, která tuto skutečnost připomíná.(Česká televize)
Přemožení smrti
Přemožení smrti
Střítež je starobylé místo. Nacházela se zde už od 13. století vesnice s farním kostelem. Takových v okolí mnoho nebylo. Ves vzkvétala zejména proto, že zde vedla jedna z obchodních cest z Olomouce do Moravské Třebové, Pardubic a Prahy. Křížová cesta zde byla postavena po obrovské větrné bouři v roce 1840, ve stejné době jako místní kaple, do níž byl přenesen obraz Panny Marie z jediného stromu, který vichřici přežil.(Česká televize)
O programe
Křížové cesty pod širým nebem byly v naší zemi značně oblíbené a často jsou velmi malebné. Dodnes, zejména před Velikonocemi, si na nich věřící připomínají poslední okamžiky života Ježíše Krista. Zvyk stavět křížové cesty se vyvinul z poutí do Jeruzaléma, při kterých poutníci putovali k Božímu Hrobu, zastavovali se a modlili u míst Kristova utrpení. Ne všichni však mohli podniknout dalekou pouť do Jeruzaléma, která byla tak prospěšná k duchovní obnově člověka. Z popudu františkánů proto byla poslední cesta Ježíše Krista připomínána na vhodných místech pomocí křížů a výjevů z posledních chvil jeho pozemského života. Zvyk stavět křížové cesty se brzy rozšířil i k nám. Ve čtyřdílném cyklu si prohlédneme spolu s teologem a pedagogem Alešem Rolečkem některé z nich a navštívíme lidi, kteří tato, mnohdy velmi poničená unikátní díla, pomáhají obnovit.(Česká televize)