sk
Muži z Aleje mrtvých
Herec Jiří Dvořák na místech, kde se v roce 1866 odehrála monumentální bitva u Hradce Králové. Tento největší bojový střet na našem území, který osudově poznamenal evropské dějiny, byl v českém prostředí odsouzen téměř k zapomnění... Po 150 letech se štáb ostravského televizního studia České televize vypravil na místa, kde se náš tehdejší panovník císař František Josef utkal s pruským králem Vilémem I., aby se společně s hercem Jiřím Dvořákem setkal s lidmi, pro které je památka na velkou bitvu u Hradce Králové stále živým tématem.Tým režiséra Jakuba Taberyho asistoval při expertize kosterních ostatků z kostnice na Chlumu a pokusil se o rekonstrukci posledních okamžiků života jednoho z účastníků boje, jehož lebku uchovává v depozitářích muzeum v Hradci Králové. Televizní kamera byla přítomna také při archeologickém průzkumu v místech, kde stála pověstná „Baterie mrtvých", nebo při manévrech historických jednotek z roku 1866. Velmi důkladně se autoři zaměřili rovněž na události, které se odehrály v lese Svíb. Ten se po bitvě proměnil v obrovské pohřebiště, dodnes se mu říká Alej mrtvých...Válka roku 1866 zasáhla podstatnou část Čech a Moravy. Byli to právě obyvatelé našich zemí, kteří strádali válečnými událostmi nejvíce. A podstatná část těch, co tenkrát oblékli rakouský mundúr, byli také Češi. Proto je dosti paradoxní, že bitva u Hradce Králové (3. 7. 1866) je dlouhodobě opomíjeným tématem našich národních dějin. A to i přesto, že šlo o největší střetnutí, k němuž na našem území došlo. Záměrem tvůrců proto bylo tuto klíčovou událost novodobých dějin připomenout a vrátit nazpět do povědomí české veřejnosti.(Česká televize)
Viac informáciíO programe
Herec Jiří Dvořák na místech, kde se v roce 1866 odehrála monumentální bitva u Hradce Králové. Tento největší bojový střet na našem území, který osudově poznamenal evropské dějiny, byl v českém prostředí odsouzen téměř k zapomnění... Po 150 letech se štáb ostravského televizního studia České televize vypravil na místa, kde se náš tehdejší panovník císař František Josef utkal s pruským králem Vilémem I., aby se společně s hercem Jiřím Dvořákem setkal s lidmi, pro které je památka na velkou bitvu u Hradce Králové stále živým tématem.Tým režiséra Jakuba Taberyho asistoval při expertize kosterních ostatků z kostnice na Chlumu a pokusil se o rekonstrukci posledních okamžiků života jednoho z účastníků boje, jehož lebku uchovává v depozitářích muzeum v Hradci Králové. Televizní kamera byla přítomna také při archeologickém průzkumu v místech, kde stála pověstná „Baterie mrtvých", nebo při manévrech historických jednotek z roku 1866. Velmi důkladně se autoři zaměřili rovněž na události, které se odehrály v lese Svíb. Ten se po bitvě proměnil v obrovské pohřebiště, dodnes se mu říká Alej mrtvých...Válka roku 1866 zasáhla podstatnou část Čech a Moravy. Byli to právě obyvatelé našich zemí, kteří strádali válečnými událostmi nejvíce. A podstatná část těch, co tenkrát oblékli rakouský mundúr, byli také Češi. Proto je dosti paradoxní, že bitva u Hradce Králové (3. 7. 1866) je dlouhodobě opomíjeným tématem našich národních dějin. A to i přesto, že šlo o největší střetnutí, k němuž na našem území došlo. Záměrem tvůrců proto bylo tuto klíčovou událost novodobých dějin připomenout a vrátit nazpět do povědomí české veřejnosti.(Česká televize)