sk
České počasí
S01E05 - Pranostiky
Na hromnice kalužky, budou jablka i hrušky. Když noc na Matičku jasno, bude úroda a krásno. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato. A ta svatá Markyta hodila srp do žita. Duben chladný, deštivý – úroda nás navštíví. A podobných veršovánek existují desítky. A dokonce se liší i podle regionů. V dobách, kdy naši předci ještě neměli moderní přístroje a komplexní výpočty na to, aby zjistili alespoň přibližnou předpověď počasí, na to šli jinak. Aby se lépe zorientovali v počasí, které přicházelo během čtyř ročních období, začali si vypomáhat drobnými pořekadly a příběhy, které se mezi nimi rychle šířily. Tak se mohli v počasí alespoň přibližně zorientovat a přizpůsobit mu chod svého zemědělství. A jak tato pořekadla, kterým se později začalo říkat pranostiky, vznikala? Třeba pobožní lidé si období v roce spojovali s oslavami světců. Samozřejmě si nemohli zapamatovat všechny, proto jsou tyto předpovědi k počasí spíše v určitém období, než v konkrétní dny. Například “Medardova kápě, 40 dní kape” – svatý Medard se slaví 8. června. V té době, na začátku meteorologického léta, se často stává, že po květnovém oteplení se do Evropy valí chladný vzduch z Atlantického oceánu nad rozehřáté evropské vnitrozemí. A naši předci si toho všimli: zrovna kolem Medarda se kolikrát obloha zatáhne i na řadu dní a jejich políčka mají pak dostatek vláhy – a někdy dokonce až moc – během celé první poloviny léta. (Česká televize)
Viac informáciíEpizódy
Séria 1Slunce
Bez Slunce bychom tu nebyli a naše planeta, pokud by vůbec existovala, by byla jen mrtvá, zmrzlá koule. Je až neuvěřitelné, jak všechno na naší planetě podléhá Slunci. Od vzniku života, veškerých energetických zdrojů až po změnu teplot, ročních dob a ovlivňování našeho každodenního života. Sluneční energie je totiž zázračným motorem celé přírody, všech živých tvorů i rostlin a pochopitelně i počasí. Jak přesně ovlivňuje Slunce to naše, domácí české počasí? Bez Slunce by počasí prostě neexistovalo. Teplo a světlo ze Slunce udržuje vzduch v zemské atmosféře v pohybu, což přímo i nepřímo ovlivňuje výskyt větru, deště, sněhu, bouří, hromobití i mlhy a dalších jevů. Fakt, že se neustále mění pozice Země ve vztahu ke Slunci, je příčinou střídání ročních období a proměn našeho českého počasí. (Česká televize)
Tlak
Tlak
České počasí se prostě tvoří úplně někde jinde než u nás, to se dalo čekat. A může za to mimo jiné právě tlak. Jaké tlakové útvary nejvíce ovlivňují vývoj a předpověď počasí právě v České republice? Ty nejdůležitější jsou: azorská tlaková výše, islandská tlaková níže, sibiřská tlaková výše a íránská tlaková níže. Nevýhoda je, že se nedrží pořád na stejném místě, hýbou se a vyvíjejí během roku, a navíc občas posílají níže své brázdy a výše své hřebeny klidně až k nám do Česka. Islandská tlaková níže v létě částečně oslabuje a posunuje se na západ. Po jejím jižním okraji se do Evropy dostává vlhký oceánský vzduch z Atlantského oceánu. Sibiřská tlakové výše vzniká nad ochlazenou střední a severní částí Asie se středem nad Mongolskem a její vliv se promítá také do charakteru počasí ve střední Evropě. V letním období se vzduch nad asijským kontinentem rychle zahřívá, pole vysokého tlaku vzduchu mizí a je vystřídáno rozsáhlou oblastí nízkého tlaku, kterou představuje íránská tlaková níže. I ta může v letním období ovlivnit počasí jižní a střední Evropy. (Česká televize)
Pranostiky
Pranostiky
Na hromnice kalužky, budou jablka i hrušky. Když noc na Matičku jasno, bude úroda a krásno. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato. A ta svatá Markyta hodila srp do žita. Duben chladný, deštivý – úroda nás navštíví. A podobných veršovánek existují desítky. A dokonce se liší i podle regionů. V dobách, kdy naši předci ještě neměli moderní přístroje a komplexní výpočty na to, aby zjistili alespoň přibližnou předpověď počasí, na to šli jinak. Aby se lépe zorientovali v počasí, které přicházelo během čtyř ročních období, začali si vypomáhat drobnými pořekadly a příběhy, které se mezi nimi rychle šířily. Tak se mohli v počasí alespoň přibližně zorientovat a přizpůsobit mu chod svého zemědělství. A jak tato pořekadla, kterým se později začalo říkat pranostiky, vznikala? Třeba pobožní lidé si období v roce spojovali s oslavami světců. Samozřejmě si nemohli zapamatovat všechny, proto jsou tyto předpovědi k počasí spíše v určitém období, než v konkrétní dny. Například “Medardova kápě, 40 dní kape” – svatý Medard se slaví 8. června. V té době, na začátku meteorologického léta, se často stává, že po květnovém oteplení se do Evropy valí chladný vzduch z Atlantického oceánu nad rozehřáté evropské vnitrozemí. A naši předci si toho všimli: zrovna kolem Medarda se kolikrát obloha zatáhne i na řadu dní a jejich políčka mají pak dostatek vláhy – a někdy dokonce až moc – během celé první poloviny léta. (Česká televize)
Epizoda 6
Epizoda 6
O programe
Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Naše české počasí nám v posledních letech přijde zvláštní, doslova nevyzpytatelné. Třeba místo typické ladovské zimy někdy bývá místy až 15 stupňů. V únoru zase přijdou nebývalé mrazy, na šumavské Kvildě až minus 40 stupňů! A v létě se zase objevují rekordní tepla a sucho, většinou vždycky ještě horší než vloni. Jak jsou tyto šílené změny vůbec možné? A je něco s naším počasím v nepořádku? Abychom na takové otázky dokázali odpovědět, je nutno naše počasí detailně prozkoumat. Zjistit, jak se tvoří a co ho ovlivňuje. A právě o to se v dokumentu Davida Síse snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.
(Česká televize)