České počasí

Tlak

České počasí se prostě tvoří úplně někde jinde než u nás, to se dalo čekat. A může za to mimo jiné právě tlak. Jaké tlakové útvary nejvíce ovlivňují vývoj a předpověď počasí právě v České republice? Ty nejdůležitější jsou: azorská tlaková výše, islandská tlaková níže, sibiřská tlaková výše a íránská tlaková níže. Nevýhoda je, že se nedrží pořád na stejném místě, hýbou se a vyvíjejí během roku, a navíc občas posílají níže své brázdy a výše své hřebeny klidně až k nám do Česka. Islandská tlaková níže v létě částečně oslabuje a posunuje se na západ. Po jejím jižním okraji se do Evropy dostává vlhký oceánský vzduch z Atlantského oceánu. Sibiřská tlakové výše vzniká nad ochlazenou střední a severní částí Asie se středem nad Mongolskem a její vliv se promítá také do charakteru počasí ve střední Evropě. V letním období se vzduch nad asijským kontinentem rychle zahřívá, pole vysokého tlaku vzduchu mizí a je vystřídáno rozsáhlou oblastí nízkého tlaku, kterou představuje íránská tlaková níže. I ta může v letním období ovlivnit počasí jižní a střední Evropy. (Česká televize)

Pranostiky

Na hromnice kalužky, budou jablka i hrušky. Když noc na Matičku jasno, bude úroda a krásno. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato. A ta svatá Markyta hodila srp do žita. Duben chladný, deštivý – úroda nás navštíví. A podobných veršovánek existují desítky. A dokonce se liší i podle regionů. V dobách, kdy naši předci ještě neměli moderní přístroje a komplexní výpočty na to, aby zjistili alespoň přibližnou předpověď počasí, na to šli jinak. Aby se lépe zorientovali v počasí, které přicházelo během čtyř ročních období, začali si vypomáhat drobnými pořekadly a příběhy, které se mezi nimi rychle šířily. Tak se mohli v počasí alespoň přibližně zorientovat a přizpůsobit mu chod svého zemědělství. A jak tato pořekadla, kterým se později začalo říkat pranostiky, vznikala? Třeba pobožní lidé si období v roce spojovali s oslavami světců. Samozřejmě si nemohli zapamatovat všechny, proto jsou tyto předpovědi k počasí spíše v určitém období, než v konkrétní dny. Například “Medardova kápě, 40 dní kape” – svatý Medard se slaví 8. června. V té době, na začátku meteorologického léta, se často stává, že po květnovém oteplení se do Evropy valí chladný vzduch z Atlantického oceánu nad rozehřáté evropské vnitrozemí. A naši předci si toho všimli: zrovna kolem Medarda se kolikrát obloha zatáhne i na řadu dní a jejich políčka mají pak dostatek vláhy – a někdy dokonce až moc – během celé první poloviny léta. (Česká televize)

Epizoda 6